Vítejte na stránkách nejen o našich dětech a výletech
Líbí se ti tahle stránka?
Ano
Ne

Morava - léto 2009

Morava - letní dovolená 2009

Tak opět je tu léto a to je pro mnohé čas dovolených. Stejně tomu je tak i pro některé z naší party. A kam že se jelo – podobně jako loni 14 dní na Moravu. Tentokráte do lokalit v Moravském krasu, okolí Olomouce a v podhůří Jeseníků – Šumpersko. Termín: 11 – 26.července 209.
Této dovolenky se zúčastnila Adélka s rodiči, Eliška s rodiči, Honzík a Šimůnek s rodiči a Pavlík s maminkou a další Adélka s tatínkem. Všichni jsme ale nebyli spolu od začátku. Někdo postupně přijížděl a zase podle potřeby odjížděl a tak nějak se to střídalo…..
Letošní letní dovolenou tedy začala Adélka s rodiči v kempu Relaxa v obci Sloup v Moravském krasu. Samotná cesta proběhla „skoro“ bez problémů. Tím „skoro“ je myšlen úsek od Brna do kempu (dálnice D1 bez problémů ale onen zmíněný úsek samá oprava komunikací).
Ale vzhledem k tomu, že se jedná o cestu na dovolenou, tak dobrá nálada nijak nepoklesla. V tomto kempu jsme ještě byli sami, ale Adélka si celkem rychle našla spoustu kamarádů. Začalo tedy jejich večerní nahánění chroustů, kobylek, řádění s baterkami a svítícími tyčinkami……
Když jste v Moravském krasu, nemůžete samozřejmě vynechat návštěvy tamních jeskyní. Jako první přišly na řadu Sloupalo-šošůvské jeskyně a to v neděli 12.července. Jedná se o největší veřejně přístupné prostory (prohlídka zabere až 1 hod 45 min). Adélka měla zpočátku chvilku strach, ale ten ji brzy opustil.
Ještě týž den celá trojka zvládla 12 km dlouhou túru. Trasa vedla z obce Sloup do obce Šošůvka (pěkný kopec), poté po červené na zříceninu hradu Holštejn a po silnici zpět do obce Sloup. Ze samotné zříceniny již toho opravdu mnoho nezbylo, ale spíše zaujme jeskyně Hladomorna a nedaleké jeskyně Piková dáma a Stará Rasovna (všechny veřejně nepřístupné). Adélku také velmi zaujaly výkony horolezců, které bylo možné sledovat z bezprostřední blízkosti. Ještě je třeba dodat, že cestou se podařilo krom malin a lesních jahod sesbírat i pár hub.
V pondělí jsou hrady zavřené, tak volba padla na další, nově otevřenou jeskyni Balcarka. Její prostory se právem pyšní nejhezčí krasovou výzdobou.
A když se ještě nechtělo do kempu, jelo se do Brna do ZOO. Počasí tento den vynikající (někdy až moc teplo) a procházka příjemná. Brněnská ZOO není zas až tak velká a pořád vede do kopce. Nahoře občerstvení a vynikající dětský kout, ze kterého jsme Adélku nemohli dostat (zejména pak ze dvou obrovských skákadel – alespoň Milan s Anetou v klídku poobědvali).
Vzhledem ke stále stoupajícím teplotám přišlo vhod koupaliště hnedle vedle kempu. Opravdu příjemné osvěžení - jak ve vodě, tak v místní restauraci.
Na úterý 14.července měla Adélka slíbeny další jeskyně, tentokráte Punkevní s návštěvou dna Macochy a hlavně s jízdou na lodičkách. Na to se Áda těšila nejvíc. Bylo třeba vstávat brzy, vyrazit brzy a zakoupit vhodné „lupeny“. Do těchto míst je vhodnější vstupenky rezervovat, než jet „na blind“. To se může krutě vymstít. Holt Punkevní jsou Punkevní – mraky lidí. K tomu ještě musím dodat, že přinejmenším stejně krásné jeskyně Sloupalo-Šošůvské a Balcarku navštěvuje nesrovnatelně méně lidí (téměř prázdná parkoviště a velký okruh ve čtyřech lidech…??)
Prohlídka proběhla super a kdyby to šlo, tak tam Adélka brázdí podzemní říčku Punkvu dodnes. Pak ještě malá projížďka vláčkem (na náš vkus trochu předraženým) a výstup z chladného a příjemného údolí do výhně letního slunce.
Toto odpoledne celá rodinka navštívila ještě rozhlednu Veselice – Podvrší, jež leží vedle Sloupu. Vzhledem k panujícímu vedru přišla opět vhod návštěva koupaliště.
Denní vedro ovšem večer vystřídal přívalový déšť a byl to pravdu rachot. Ale náš stan přežil – pokolikáté již?!
Dne 15.července čekalo na Dvořáky balení a přejezd do nedalekého kempu „U Přehrady“ v Mostkovicích – nedaleko Prostějova. Rozloučit se v dosavadním kempu s novými kamarády, vyměnit pár emailových kontaktů a jedeme.
Balení, přejezd a opětovné „zabydlování“ máme již v krvi, ale ve vedrech, která přesahovala onu „třicítku“ šlo o výkon hodný medaile. Podařilo se a odpoledne dorazil Honzík a Šimůnek s rodiči. Ještě o něco později přijel Pavlík s mámou a větší Adélka s tátou. No, naše partička se začala rozrůstat!
Po takovémto parnu nezbylo nic jiného, než večer zajít „na pár kousků“. Je třeba dodat, že nás tak nějak vyhnal i deštík. Tuto noc si také Adélka s Honzíkem zabrali jednu z ložnic a spali v ní zcela sami. Pavlík a s větší Adélkou spali spolu se svými rodiči ve vlastním stanu. Marek s Kamilou a Šimůnkem v pronajaté chatě.
Dne 16.července (čtvrtek) vzbudilo všechny sluníčko a krásné, jasné počasí. Řídit se nikomu moc nechtělo a tak celé osazenstvo vyrazilo pěšky do nedalekého Plumlova a na místní zámek. Cesta, vedoucí ve stínu stromů byla velmi příjemná. Samotný zámek zaujme již svým vzhledem a po právě probíhající rekonstrukci bude ještě hezčí (je veřejnosti přístupný). Jako zajímavost zmíním 300 starou hrušeň, stojící v podzámčí na hrázi Podhradského rybníka. Krásný dojem ze zámku a z jeho okolí umocnil společný oběd v plumlovsklém motorestu, kde si opravdu každý nacpal břuch (zejména Honzík – celou dospělou porci rajské omáčky!).
Co jiného se v tom vedru dalo dělat, než jet na koupaliště? Nic! A tak celé osazenstvo vyrazilo do nedalekého Prostějova do místního aquaparku s poměrně velkým množstvím atrakcí.
Večer se všichni slezli a grilovalo se jedlo a pilo….. (bůček, pstruzi, pivečko…). Tuto noc také Kamila uspávala Honzíka, nutno podotknout, že ve stanu a na chvíli usnula! Milan s Anetou již mysleli, že tam bude do rána, ale nezdařilo se. Ale i tak…
V pátek 17.července nám ke snídani opět svítilo krásné letní sluníčko. Přece se ale nebudeme válet u stanu a tak padlo rozhodnutí, jet do nedalekého Prostějova. Marek se s mapou v ruce chopil role průvodce a vyrazilo se. Po návštěvě infocentra přišel na řadu hřeb dne – návštěva Palírny u Zeleného stromu, kde se vyrábí ona slavná a známá Prostějovská režná. V podnikové prodejně si každý vybral, co se mu líbilo (nutno dodat, že to byla i pastva pro oči). A Marek se tak nějak dal do řeči s prodavačem a z prodejny se mu vůbec nechtělo. Nakonec to vyústilo tak, že byla domluvená prohlídka samotného podniku (i když nás nebyl zrovna požadovaný počet). Prohlídky se zúčastnil Milan, Aneta, Marek, Jarda a děti Adélka, Honzík, Adélka větší. Touto cestou také musím poděkovat průvodci, který byl opravdu perfektní a jeho výklad opravdu zaujal. Docela „pecka“ byla také závěrečná ochutnávka – průvodce vůbec nezajímalo, že většina z nás byli řidiči. Prostě šel jeden paňák za druhým….. Za volant se museli posadit dívky (tedy krom Kamily). Naštěstí Policie ČR tento den v úseku mezi Mostkovicemi a Prostějovem neúřadovala.
Po odchodu z palírny si hoši trochu osvěžili hlavy v kašně na náměstí. To se líbilo holkám, ale prý již ne tolik místním městským strážníkům.
Odpoledne byl na Pláži u Vrbiček vedle kempu program pro děti, který měla na starosti nám tolik známá Inka Rybářová s klaunem Rybičkou. Dětičky se samozřejmě bavili a dospělci (hlavně chlapci) odpočívali po dopolední smršti u půllitrů s pívkem. Děvčata volila jiné nápoje. Vzhledem k tomu, že si nás Inka Rybářová zřejmě pamatovala z nedávného vystoupení v Libušině, dala se s holkama do hovoru a vyplynulo, že bydlí v našem kempu a to nedaleko od nás. Od té doby také všechny děti brousili kolem jejího přívěsu….
V sobotu 18.července se jelo do Olomouce. O Olomouci se tvrdí, že je to jedno z nejkrásnějších měst v ČR (co se týče historického centra) a tyto zvěsti opravdu nelžou. Člověk neví, kam má jít dřív – dolní náměstí, horní náměstí, radnice s radniční věží, Sloup nejsvětější trojice, množství kostelů a Katedrála svatého Václava…… Na toto město je třeba si vyhradit opravdu celý den a možná i to bude málo.
Během jednoho z bláznivých nápadů svezl Marek také děti místní fialovou tramvají.
V Olomouci na náměstí se k nám také přidala Eliška s rodiči Markétou a Tomášem.
Odpoledne se jelo do ZOO nedaleko Olomouce. Ještě oběd a hurá na zvířátka. Bohužel rozpačité pohledy směrem k nebi na zlověstná mračna byly oprávněné. Prošli jsme pouze kousek ZOO, dětičky se s Kamilou usadily do vláčku a přišlo to – slejvák jako blázen. Děti měli pláštěnky, tak to šlo, ale Kamilu to slušně vykoupalo. Pak již jenom pršelo a chvíli se dalo běhat mezi pavilony. Nemělo to však cenu a jelo se zpět do kempu.
Večer ještě jela Aneta s Kamilou na Plumlovský zámek shlédnou noční představení místních tanečníků pod řízením slovenské režie na venkovním pódiu před zámkem. A obě si velmi pochvalovaly…
V neděli 19.července nebylo nijak žádné vedro, prostě tak akorát na výlety. Tentokráte padla volba na zámek v Náměšti na Hané. Místní tam totiž měli v plánu uspořádat „Večerníčkovské odpoledne“. Šlo o akci plnou her a soutěží s následnou odměnou. Na každém stanovišti byli také postavičky z večerníčků (Mat a Pat, víla Amálka, Křemílek a Vochomůrka, Pipi punčochatá, Káťa a škubánek, Bořek stavitel, malá čarodějka, Vodník Česílko, Beruška od Ferdy mravence, ….) Vzhledem k tomu, že jsme přijeli brzy a do soutěžení se zapojili mezi prvními, nikde nebyly fronty a celkem to „odsejpalo“. Celkem se plnilo 10 úkolů (skládat puzzle, chůze na zvláštním náčiní Mata a Pata, hledání podle hmatu, podle zvuku, paměťové testy…) a zde si zaslouží vyzdvihnout výkon Adélky a vůbec všech ostatních. Po splnění všech úkolů probíhalo každou hodinu losování o ceny. Adélka stihla ještě to první a spolu s ní další dvě děti. Proto se také nelosovalo a Adélka dostala dárek přímo. Pak si stihla dát s Honzíkem, který dorazil později, ještě jedno kolo (to však již pro davy lidí trvalo dlouho).
Počasí se během dne vylepšilo, až na jeden malinký, opravdu malinký deštíček v průběhu zámeckého programu. Někteří si také během programu „střihli“ prohlídku zámku.
Cestou zpět se nakoupily různé mňamky a večer se grilovalo a pilo a veselilo. Tento večer si s námi taky přišla popovídat Inka a okamžitě se ocitla v obležení dětí. Ty jí také zazpívali jednu z jejích písniček.
V pondělí 20.července si Milan vyrazil na samostatnou túru do přírodního parku „Velký Košíř“ a na místní naučnou stezku. Při zpáteční cestě ještě bylo docela pěkné projít se parkem u zámku v obci Čechy pod Košířem. Cestou se podařilo nasbírat docela dost různých hub a tak večer všem přišla k chuti pravá a nefalšovaná smaženice.
Ostatní si vyrazili za Olomouc do Přírodního parku Horizont a také si to pochvalovali, jak dobře vybrali.

Večer potom celá parta navštívila minigolfové hřiště pod přehradou (doslova pár minut chůze od kempu) a to se líbilo především dětem – dostat míček do jamky za každou cenu.
Předchozího dne Inka navrhla: „Což takhle zorganizovat pro děti stezku odvahy?“ Tohoto nápadu se všichni tak nějak chytli, přes den zapřemýšleli, trochu zapracovali a večer po setmění bylo vše připraveno. Cestu po noční louce napovídaly jenom zapálené svíčky a na cestě číhala strašidla. Dětičky se nejdříve chovaly jako velcí hrdinové, ale jakmile se vyrazilo, ručičky se třásly a ukáplo i pár slziček. Nejdříve naše „odvážlivce“ vystrašilo strašidlo „Igeliťák“. Pak přišel na řadu „Stromovous“ a nakonec „Břízák“. Všechna strašidla se v rámci svých možností dětičkám podepsala a připojila nějakou tu užitečnou radu do života. Myslím, že celá akce měla velký úspěch.
V úterý 21.července čekal většinu přejezd do další lokality, tentokráte do podhůří Jeseníků, do Velkých Losin (kemp Losinka). Honzíka, Šimůnka, Marka a Kamilu již čekala cesta domů – dovolená končila. Ti sbalili ráno celkem rychle vyrazili ještě na pár výletů. Nám ostatním to trvalo déle a bylo třeba se rozloučit ještě s Inkou Rybářovou. Ta toužila nafotit nějaké „reklamní“ fotky a tak se zbylé dětičky posadily na lavičku a byly doslova zasypány plyšovým méďou Pusíkem a jeho dalšími plyšovými přáteli…. Pro dětičky a konec konců i pro dospěláky to byl fakt fajn zážitek – fotoaparáty cvakaly jako blázen!!
Během přejezdu se všichni na Milanovo doporučení zastavili v Čechách pod Košířem a prohlédli si zámek a muzeum kočárů.
Cesta vedla přes Loštice a zde prostě nešlo vynechat podnikovou prodejnu známých Olomouckých tvarůžků. Muzeum již bylo bohužel zavřené, hlad nás vehnal do restaurace a rodina Fořtova na nás ještě čekala na nedalekém hradě Bouzov.
Bouzov je krásný, i když poměrně „mladý“ hrad. Po jeho prohlídce nás čekala opravdu již jenom cesta do dalšího kempu.
Stany se stihly postavit jen tak tak před tím, než přišla tma.
Ve středu 22.července zůstala auta odpočívat a místním „vláčkem“ se jelo okruhem přes Velké Losiny na místní zámek, jež se proslavil zejména pověstnými čarodějnickými procesy (Kladivo na čarodějnice). Ještě bylo príma navštívit místní Muzeum papíru v Ruční výrobně papíru Velké Losiny. Zde si každý nakoupil co se mu zlíbilo, v místní „Jídelně“ se za opravdu lidové ceny najedli a hurá zpět do kempu. A protože bylo vedro k padnutí, tak do plavek a na koupaliště. To tentokráte leželo hned vedle kempu.
Večer zase přišel déšť, ale pod nataženou plachtou nám to nevadilo. Zase se skoro jako každý den pilo, grilovalo a jedlo a veselilo.
I když v noci pršelo, ráno dne 23.července nás zase budilo slunce. Tentokráte se po snídani jelo autem do nedalekého Rapotína do Zemědělského skanzenu. Zde pár nadšenců shromáždilo opravdu všechno možné (od žehliček a hodin po automobily a tank).
Cestou do kempu Adélka, Eliška, Milan, Aneta, Markéta a Tomáš navštívili dřevěný kostelík v Maršíkově a Adélka, Aneta a Milan jeli ještě na další dřevěný kostelík v Žárové.
A protože voda v Losinském koupališti nebyla nijak čistá, jelo se do aquaparku do Šumperka. Tam to byla prostě pro všechny paráda – pro Pavlíka, Elišku, Ádu, větší Ádu!
Večer zase přišel déšť – tentokráte velký s vichřicí a tak se všichni shromáždili v místní restauraci. Dětičky si hrály stolní hry a dospělci holdovali alkoholu – povedlo se!
A byl tu pátek 24.července. Milan si zase vyrazil sólo autem do Bělé pod Pradědem a odtud pěšky do cca 3 km vzdáleného lesního hřbitova. Jedná se o hřbitov Rusů a Němců a o zbytky zajateckého tábora z války. Pak ještě autem přejel nádhernou přírodou do Hanušovic a navštívil podnikovou prodejnu pivovaru Holba.
Aneta s Ádou a Markéta, Tomáš a Eliška si vlakem vyjeli do Šumperka na prohlídku města. Michala s Pavlíkem a Jarda s Ádou zvolili válení se na místě…
Zbytek dne pak každý trávil, jak ho napadlo. Někdo odpočíval, jiný navštívil restauračku….. Večer se pak zase všichni sešli u stanů a zazpívali si při kytaře.
Další den v sobotu 25.července se cesty všech trochu rozdělily. Aneta s Milanem vyrazili do Králíků a ostatní s dětmi trávili volno na koupališti vedle kempu – konala se tam totiž akce plná her a předváděček. Nechyběly samozřejmě stánky s pívkem, míchanými koktejly a velmi dobrým jídlem (uzená žebra, pečení pstruzi…).
Milan s Anetou to autem vzali po nějakých skoro zapomenutých silničkách a narazili na opravdu pohádková místa. Milan ještě stihl Muzeum vojenské techniky v Králíkách a jeden dělostřelecký srub (č.45 U Lípy).
Po návratu se zase všichni sešli na místním koupališti a bavili se a jedli a pili… Program na chvíli narušil opravdu pořádný ceďák (spíš to vypadalo, že na nás někdo shora leje celé cisterny vody).
A přišla neděle 26.července – den poslední, den odjezdu. Škoda, velká škoda! Určitě by to všichni ještě pár dnů vydrželi. Ale nedá se nic dělat. Tak jenom pomalu sbalit – to víte, nechce se. Poslední společné foto, rozloučit se na obědě v restauraci „Na Kocandě“ u vesnice Buková a jedem. Přesto ještě Adélka a Eliška s rodiči navštívili rozhlednu na Suchém vrchu a pokochali se nádherným výhledem na krajinu, která pro ně byla na 14 dní náhradním domovem.
Kam se pojede příští rok, to ještě není určeno. Ale všichni si vroucně přejeme, aby ta nějaká příští dovolená byla přinejmenším tak krásná, jako ta v roce 2009.
Tak někdy, někde AHÓÓÓJ !!!!!

Fotky z této dovolenky si můžete prohlédnout ZDE!

 

 

08.10.2009 13:04:41
anetadvorak

Líbí se Vám tyto stránky?

Nějak nemám názor. (2669 | 25%)
Ještě se zlepšete (2623 | 25%)
Ano ! (2732 | 26%)
Ne ! (2515 | 24%)
Pro zájemce o vojenskou historii
Pár fotografií z místních akcí
Budeme rádi když o nás povíte dalším. Díky moc!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one