Vítejte na stránkách nejen o našich dětech a výletech
Líbí se ti tahle stránka?
Ano
Ne

Nový příspěvek

Český ráj 2007
Bleší parta v "Prachovskalsku"

V létě 2007 naše parta stanovala i s dětmi v kempu u Komárovského rybníka v Českém ráji. Počasí se skoro vyvedlo a tak mohl začít týden plný putování, her a všelijakých „blbovin“.

Takže. Kdopak tam tedy byl:

Adélka (3 roky), Anička (1,5 roku), Barunka (4 roky), Honzík (3 roky), Pavlík (3 roky), Eliška (4 roky) a samozřejmě jejich rodiče.

A jak to všechno bylo?



 

sobotu 16.6.2007 tedy je sraz v DUO Campu na Branžeži u Komárosvkého rybníka. Čeká nás tu báječná dovolená a hlavně, pohádkové postavy, které pro nás připravili úkoly. Možná bude i nějaká ta odměna.

Dospěláci postavili stany, abychom měli kde spinkat po náročném dni. My děti si zatím budeme hrát a možná jim i pomůžeme. No bez nás by jim to určitě nešlo – to se ví!!

Tak jsme se pomalu rozkoukávali a našli pískoviště a houpačky – HURÁ. Máme si kde hrát a to se nám moc líbí.

Večer nás s sebou vzali tatínkové na pivo a tam jsme dováděli až do noci. Po návratu do stanů jsme usnuli jako mávnutím kouzelného proutku.


 neděli 17.6.2007 nás rodiče tahali z vyhřátých spacáčků. Vůbec se nám nechtělo vstávat. Čekala na nás první tábornická snídaně!. Tatínkové mezi tím naplánovali výlet k Obětnímu kameni.


Než jsme na tuhle túru vyrazili tak nás navštívil skřítek, jež bydlí v Prachovských skalách. Přišel nám říct jak se máme chovat v lese a také nám řekl, že cestou dnes potkáme kouzelný kámen. Ten prý bude označen praporkem a u něj má být překvapení!? Dal nám také úkol,že po cestě si každý máme najít svůj kamínek,na který každý sám nakreslí nějaký obrázek. Když skřítek odešel, sbalili jsme věci a vyrazili jsme na túru.
Cestou se hledaly turistické značky – žluté – které nám udávaly směr. Nacházeli jsme také různé úkoly, které nám tu skřítek zanechal. Například, museli jsme házet šiškama na strom, nebo z nich dělat šipky. Také přišel na řadu závod v běhu. V cíli tohoto našeho sprintu nás čekal kouzelný kámen a pod ním byly pro každého z nás dárky (Brumík, omalovánky, opičky, ovoce). Hned za ním již byl cíl našeho putování „Obětní kámen“.


Na zpáteční cestě jsme se vrhali na borůvky, na třešně a maliny. Ve vysoké trávě nás dospěláci museli nést a to se nám náramně líbilo. Pro tatínky bylo velmi potěšující, že v cestě nám stála hospoda. Pro nás se koupily nanuky a pro rodiče džusy a pivko.

Jediný Honzík ušel celou túru dlouhou 7 km sám, bez cizí pomoci. Za to byl večer vyznamenám Diplomem.

 Po návratu do kempu nás čekalo překvapení. Přijela Anička! Dala si s námi pozdní oběd a hurá – koupání v rybníce.

Navečer se hrála hra stopovaná. I s rodiči jsme vyrazili na cestu podél Komárovského rybníka. Na zemi tam ležely stopy s úkoly. Odměna byla sladká – tedy pro nás. Rodiče si v místní hospůdce dali zase pivo a další, pro nás nepochopitelné pití.

Po návratu ke stanům tam byla trička. Ta nám tam nechal skřítek za odměnu, že jsme tak hezky šlapali a plnili po celý den úkoly. Na tričku měl každý z nás jiný obrázek – Anička sluníčko, Pavlík auto, Honzík rybičku, Barunka kytičku, Adélka berušku. Hned jsme si je všechny vyzkoušeli a nechali se v nich vyfotit.

Protože již byl večer, rychle přišla na řadu sprcha, jídlo a hurá do spacáků.

Dobrou noc a ráno se uvidí. Co bude dál.


 




To je smůla, v pondělí 18.6.2007 od rána prší a tak nevíme kam na výlet. Nakonec rodiče naplánovali výlet za Mankou, Rumcajsem a Cipískem. Vyrazilo se tedy na Cipískovu stezku u Prachovských skal. Opět jsme šli po turistických značkách a po cestě byly úkoly, které nám tam zanechaly postavičky z lesa Řáholec. Za každý splněný úkol byly dárečky – to se nám to líbí. Museli jsme si je však sami najít. Šplhalo se po skalách a kamenech a opět se nám to moc líbilo. Nejhezčí ze všeho však byla Rumcajsova jeskyně, která na nás čekala na konci stezky. Škoda jen, že nikdo z obyvatel nebyl doma. Tak jsme tam Rumcajsovi, Mance a Cipískovi nechali vzkaz a namalovaly se obrázky. Doufáme, že si to přečetli a měli z našich obrázků radost

Najednou nás přepadl velký hlad. Ještě že restaurace nebyla zas až tak daleko. A navíc u ní byl rybník, jménem obrovský. Po obědě se nasedlo do aut a mi v autosedačkách usnuli.

V kempu se hrálo na pískovišti a večer rodiče zapálili ohýnek. Na řadu přišly naše oblíbené buřty.

Diplom dnes dostala Adélka za to, že byla na Cipískově stezce nejhodnější dítě.


A co nás čeká zítra? Necháme se překvapit.

Tak dobrou noc!

 


 



 

 

Úterý 19. 6. 2007

Už od rána řádíme. Po snídani za námi přišla víla Větrnice a řekla nám, že celý den bude s námi, bude nás pozorovat, ale mi ji neuvidíme. Protože vítr nikdo nevidí. Víla nám rozdala motýly, kteří poztrácely barvy. Požádala nás, abychom jí pomohly ty motýly zase obarvit. Zapojila i naše tatínky, kteří mají vyrobit tiskátka z brambor a my pak motýlky barevně potiskáme.


Poté co víla zmizela jsme se sbalili a vyrazili na zámek Sychrov, kde možná bydlí i nějaká ta princezna. Zámek nás opravdu mile překvapil. Všem se nám moc líbil (ze vnitř i z venku). Před prohlídkou zámku jsme seděli na nádvoří a pozorovali okna, zda nezahlédneme princeznu. Když hodiny ukázaly celou, začaly znít místo zvonů, fanfáry. Prohlídka zámku trvala hodinu, ale byla tak zajímavá, že nám čas uběhl jako voda. Poté jsme si v nedaleké restauraci dali na terase oběd. Čekání na oběd bylo pro děti dlouhé a tak začaly zlobit (Honzík se přimotal číšníkovi pod nohy, Barunka rozlila tetě pivo, Anička nechtěla sedět v kočárku….). Po obědě odjela Barunka s rodiči na koupaliště do Bakova nad Jizerou, Honzík s rodiči odjel na zámek v Mnichově Hradišti a ostatní se vrátili zpět do prostor okolo zámku. Shlédli jsme výstavu ryb žijících v českých řekách a rybnících (zde děti sami vybarvily rybičky). V zámeckém parku jsme se podívali na přehlídku dravých ptáků. Viděli jsme ukázky letu, lovu a dalších dovedností. Nejvíce nás zaujalo vyprávění o těchto dravcích a pak také nevšední zážitky, kdy nám ptáci létali nad hlavami (a dotýkali se nás svými křídly) a dokonce prolétávali i tunelem, který jsme vytvořili.


Zážitky ze zámku Sychrov byly nezapomenutelné a tak nám ani vlastně nevadilo, že jsme neviděly žádnou princeznu.

V kempu nám tatínkové udělali z brambor tiskátka a my jsem barevně potiskaly bílé motýlky, které nám ráno přinesla víla. Větrná víla si večer pro motýlky přišla a ptala se nás, co se nám na zámku v Sychrově nejvíce líbilo. Za naše krásné motýly jsme dostaly odměnu (barevné magnetické motýlky a barvičky, které prý budeme potřebovat pro plnění dalších úkolů). Víla nám prozradila, že zítra za námi připlave Vodnice z Komárovského rybníka a pak ještě předala Aničce diplom za absolvování prohlídky zámku Sychrov, kde byla moc hodná.



Navečer jsme se podívaly na tatínky, kteří si zahráli plážový volejbal a šly jsme do hajan. Dobrou noc.


 












Středa 20. 6. 2007


Ráno za námi opravdu přišla Vodnice. Byla moc hodná a veselá. Přišla nás poprosit, jestli bychom jí nepomohly ozdobit hrníčky, které si koupila v supermarketu, protože ty původní jí odnesla velká voda. Než odešla, tak nám prozradila, že dnes na nás bude ve skalách čekat skřítek a tak jsme vyrazili do Drábských světniček. Po cestě jsme opět plnily různé úkoly od skřítka (házení šišek na strom, básničky a zpívání písniček…..) a také jsme musely zdolat dlouhý, tmavý a studený tunel, který jsme beze strachu prošly! Tatínkové nás vzali s sebou do Drábských světniček, kde jsme šplhaly po příkrých skalách a zdolávaly další nástrahy.



Při zpáteční cestě jsme potkali skřítka, který se nás vyptával jak se nám ve skalách líbí a co jsem dělali. A protože jsme byly moc hodné děti, tak nás sám provedl skrz dlouhý, tmavý a studený tunel. Obědvali jsem na Krásné vyhlídce. Protože jsme vůbec nebyli utahaní, rozhodli jsme se navštívit zříceninu Valečov.


Anička byla hodně nastydlá a tak odjela s rodiči do Mnichova Hradiště pro léky.

Zřícenina byla svou rozmanitostí velmi zajímavá, dokonce jsme si prohlédli i sklepní prostory.

Honzíkovi rodiče dnes odpoledne odjeli domů, ale Honzík zde zůstal (ve stanu u Adélky). Namalovaly jsme hrníčky a protože bylo moc hezké počasí a velké teplo, tak se šla Barunka, Honzík a Adélka, koupat do rybníka. Rodiče na ně dohlíželi ze břehu.

Při dovádění v rybníku jsme zapomněly, že pro hrníčky má přijít Vodnice a tak jsme jí propásly. Vodnice nám u stanů za hrníčky nechala míčky.


Večer byl opět ohýnek a buřtíky – mňam.

Diplom dnes dostal Pavlik, jako nejmladší účastník horolezecké výpravy v Drábských světničkách.  

V noci přijela Eliška, ale bylo moc pozdě a setkaly jsme se až ráno.


Čtvrtek  21.6.2007

Ráno jsme zjistili, že je tu jeden stan navíc. byl to stan Elišky. Hurá, už je tady!

Přišel za námi mužík, kterého lidé ušili z malinkatých kousíčků různých hadříků. Jmenuje se hadrář. vyzvídal kdo to tu za námi z pohádkových postav již byl... Dal nám za úkol zhotovit svícen ve tvaru hvězdy a prozradil nám, že dnes pojedeme do Jičína, kde na nás určitě čeká Rumcajs, manka a Cipísek. Jupí, moc se na ně těšímě. V Jičíně jsme jako první narazily na Rumcajsovu ševcovnu, kterou sjme si prohlédli zevnitř a konečně se taky setkaly s postavičkami z lesa Řáholec. Udělalo se pár fotek a při dalším průzkumu ševcovny jsme na dvoře narazily na Cipískovi hračky (rybníček s rybičkami, cipískovo kolo...)

Pak nás čekal výšlap na městskou věž u náměstí. Schodů bylo hodně, ale výhled stál za to.

Na náměstí někteří z nás navštívily muzeum, kde se mohlo osahat a pohrát si s některými věcmi. nakonec jsme našli i třináctou komnatu.

po návratu ke stanům se tatínkové rozhodli, že si pojedou zahrát tenis. do vedlejší vesnice. Asi za hodinu po jejich odjezdu přišla velká bouřka, vítr a přívalový déšť. my jsme se ani moc nebáli, ale maminky měly nahnáno. Tetě, strejdovi a Barunce to odneslo přístřešek, který měly nad stanem. Všichni /až na tetu Míšu a Páju) jsme se schovaly do velkého stanu u Adélky. Pršelo tak moc, že kuchyňkou ve stanu teklo vody, jako by tam byl potok. Když přestaly padat kroupy, déšť a vítr se zmírnil, přemístili jsme se všichni do hospůdky. Hodně jsme tam dováděly a tak trejda Jirka připravil nelehký úkol - kdo vydrží nejdéle hodný a v klidu. K velkému překvapení všech to vyhrála Adélka. A protože už byl večer s tále pršelo, tak se Hadrář již neobjevil.

 

Pátek 22.6.2007

 


Jako téměř každé ráno, i dnes za námi přišla pohádková postava – Večernice. Tentokrát děti dostaly za úkol vymalovat kačenky a posadit je na malé lodičky. Dopoledne jsme odjeli na výlet na naučnou stezku u hradu Kost. Cesta byla zpočátku dobrá a příroda kolem moc krásná, ale čím déle jsme šli, tím byla cesta bahnitější.

Nakonec nám cestu zkřížil spadlý strom a bláto až do půli lýtek. Strejdové nás ale všechny zachránili, protože našli novou a schůdnější cestu. Vyšplhali jsme se po skále, strmým svahem, až na pole a tudy jsme došli až ke hradu Kost. Za odměnu jsme dostaly párek v rohlíku – ten my máme rádi. Někteří potom odjeli na Trosky a do muzea, ostatní zpátky do kempu.


Večer Večernice všem rozdala dárečky a diplom Barunce, Elišce a Honzíkovi (tomu za to, že část pobytu pod stanem zvládl i bez rodičů). Teta Marcela pak rozdala všem dětem diplomy za týden strávený pod stanem. Teda Aneta nám poděkovala, že jsme byly hodné děti a že jsme splnily všechny úkoly a dostaly jsme hromádku omalovánek. Večernice nás odvedla na břeh Komárovského rybníku a tam jsme na vodu pustily naše lodičky s kachničkami. Dívaly jsme se, která dál doplave. Nakonec jsme si u ohýnku všichni opekli  buřty.


 Sobota 23.6.2007


Anička, Barunka a Pája už dnes odjíždí domů. Adélka, Honzík a Eliška ještě zůstávají a jedou na výlet na Trosky a do muzea s panenkami a medvídky. Tatínek Milan zašel do Vojenského muzea. Eliška se pak ještě jela podívat do Turnova. Večer se v kempu hrála pohádka o Krakonošovi – Jak ho císař pán a Trautenberk vyzvali k závodu na lyžích. Ještě než jsme vlezly do spacáků, šly jsem se s rodiči projít do vedlejšího kempu a cestou jsme plnily různé  úkoly.

 

 

 



Neděle 24. 6. 2007

 

 

Dovolená pod stanem už opravdu končí. Balíme a odjíždíme domů.Tak snad někdy příště zase AHÓÓÓJ !!!!!

 

 

Další velkou spoustu krásných fotek naleznete v Galerii


























Sobota 23. 6. 2007

 

 

 

 


04.05.2008 16:38:23
anetadvorak

Líbí se Vám tyto stránky?

Nějak nemám názor. (2669 | 25%)
Ještě se zlepšete (2623 | 25%)
Ano ! (2732 | 26%)
Ne ! (2515 | 24%)
Pro zájemce o vojenskou historii
Pár fotografií z místních akcí
Budeme rádi když o nás povíte dalším. Díky moc!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one