Vítejte na stránkách nejen o našich dětech a výletech
Líbí se ti tahle stránka?
Ano
Ne

Nedokončená dálnice v Chřibech

Nedokončená dálnice v Chřibech

Dálnice – slovo českého původu. Vymyslel jej ještě před II.světovou válkou zaměstnanec tehdejšího podniku výstavby dálkových silnic štábní kapitán Karel Chmel.
S návrhem výstavby dálnic se v Československu začalo již před válkou a to z popudu velkých průmyslníků (např. Jan Antonín Baťa). Ve druhé polovině třicátých let začala dostávat dálnice jasné obrysy.
Po mnichovském diktátu v roce 1938 se stal požadavek spojení obou konců republiky ještě naléhavější a to i z politických důvodů. V Chřibech byla zahájena stavba dálnice Praha – Brno – Slovensko na jaře 1939.
Trasu Zástřizly – Vlčák v délce 6812 m budovala firma Ing.Frič a Ing.Brauberger z Prahy. Trasu Vlčák – Bunč v délce 5238 m stavěla firma Ig.Beneš a spol. z Přerova a poslední trasu Bunč – Kostelany v délce 4180 m měla na starosti firma Pasista a.s. z Brna.
Stavba v úseku Chřib byla zahájena osobně Škpt.žen.Ing.Karlem Chmelem dne 24.ledna 1939 v 7 hodin ráno prvním zásekem sekyry do stromu (začalo se kácením lesa pro silniční úsek).
V úseku Chřib měla být také pro složitý terén dálnice stavěna v jednodušších parametrech.
V roce 1940 kontroloři konstatovali, že se stavba zpožďuje. Problém bylo i to, že Generální ředitelství stavby dálnic bylo podřízeno úřadu říšského protektora. Musely se například používat dvojjazyčné, českoněmecké nápisy a i slovo státní se muselo všude nahrazovat slovem Dálnice – slovo českého původu. Vymyslel jej ještě před II.světovou válkou zaměstnanec tehdejšího podniku výstavby dálkových silnic štábní kapitán Karel Chmel.
S návrhem výstavby dálnic se v Československu začalo již před válkou a to z popudu velkých průmyslníků (např. Jan Antonín Baťa). Ve druhé polovině třicátých let začala dostávat dálnice jasné obrysy.
Po mnichovském diktátu v roce 1938 se stal požadavek spojení obou konců republiky ještě naléhavější a to i z politických důvodů. V Chřibech byla zahájena stavba dálnice Praha – Brno – Slovensko na jaře 1939.
Trasu Zástřizly – Vlčák v délce 6812 m budovala firma Ing.Frič a Ing.Brauberger z Prahy. Trasu Vlčák – Bunč v délce 5238 m stavěla firma Ig.Beneš a spol. z Přerova a poslední trasu Bunč – Kostelany v délce 4180 m měla na starosti firma Pasista a.s. z Brna.
Stavba v úseku Chřib byla zahájena osobně Škpt.žen.Ing.Karlem Chmelem dne 24.ledna 1939 v 7 hodin ráno prvním zásekem sekyry do stromu (začalo se kácením lesa pro silniční úsek).
protektorátní. V létě vykonal inspekci i osobně vyslanec generálního inspektorátu německých silnic. Zjistil spoustu závad a to jak projektových, tak provozních.
Na podzim 1940 také začal váznout přísun cementu, na Moravě přesto práce pokračovaly ve 3 úsecích.
V roce 1941 se úsporná opatření ještě zostřila. Dne 1.srpna 1941 vstoupil v platnost všeobecný zákaz staveb a v době války se tak stavební práce zastavily. Firmy pro stavbu dálnic si však dokázaly získat výjimku a práce se tak opět rozběhly.
27.září převzal funkci říšského protektora generál policie SS Obergruppenführer Reinhard Heidrych a 20.října byl vydán zákaz používání cementu. Na to se práce ukončily dne 31.října 1941. Pracovalo se již pouze v některých úsecích, a to opět na základě výjimek. V roce 1942 muselo Generální ředitelství staveb dálnic základě požadavku úřadu říšského protektora zpřísnit vydávání výjimek a od léta již na stavbě dálnice zavládl klid. Generální ředitelství pouze zajistilo ostrahu dokončených staveb a ta trvala do konce války – na konci války dne 29.dubna 1945 padl hlídač na Bunči za oběť řádění Němců (viz článek „
Činnost partyzánského oddílu OLGA a tragédie v obci Salaš“).
Stavební materiál, ubikace a další věci samozřejmě padly na „válečné účely“.
Po válce se ještě objevily různé snahy o dostavbu dálnice (úpravy na polovinu šířky, přepočet nosnosti mostů….), ovšem stavební se již nikdy v plném rozsahu nerozjely.
Výstavba dálnice, která měla podélně rozkrojit Chřiby tedy definitivně skončila v roce 1942. Po válce se nejen z ekonomických důvodů ve stavbě nepokračovalo, pouze její dílčí části v Čechách byly později zakomponovány do současné dálniční sítě.
Terénní úpravy a stavby zarostly lesem. Jako pomníky zůstaly jen kamenné propusti a železobetonové viadukty. V katastru obce Zástřizly se nachází hned několik dálničních staveb. Jedná se především o tři dálniční mosty, z nichž první „Černý“ stojí přímo před vesnicí, druhý „Bílý“ je v obci a poslední „Červený“ byl postaven za vsí na okraji Studeného žlebu.
Dodnes jsou čitelné terénní úpravy, kamenné propusti a podchody pro zvěř při cestě ze Zástřizel na Vlčák a dále přes Brdo na Bunč a Kostelany. Tam dálniční stavby končí. Při cestě z Brda na Bunč stojí nejznámější nedokončený železobetonový most zvaný „Zelený“.
Na dalším dálničním úseku z Bunče do Kostela potkáme vedle znatelných terénních úprav i několik kamenných propustí. Na jižním okraji obce Kostelany stojí téměř hotový železobetonový most, dnes dozděný a opatřený vraty – slouží jako skladovací prostor.
S odstupem téměř 70 let lze konstatovat – ještě že dálnice nebyla dokončena, neboť přijít o tak krásný přírodní kout, jakými Chřiby bezesporu jsou, by byla opravdu velká a nenahraditelná škoda.

Z novin „Moravská Orlice“ dne 23.4.1939:
Stavba dálnice v Chřibech
Zajištění práce pracovnímu praporu č.304
Pracovní prapor 304 na Chřibech byl doplněn 12 tohoto měsíce novým náborem pracovníků na stav 750 mužů. Práce s tlučením pařezů a odkrýváním humusu v trase dálnice pokračují úspěšně. Zlepšením poměrů povětrnostních dociluje se při práci dobrých výkonů. V přiděleném pracovním úseku Vlčák – Bunč – Kostelany – Žlutava lze očekávat, že řečené práce budou při plném stavu pracovního praporu ukončeny do května t.r. Generální ředitelství stavby dálnic v Praze zahájilo již jednání pro zajištění práce pro pracovní prapor pro další měsíce, a to i za okolností, by nepřevzali mužstvo pracovního praporu ke stavbě zadaného úseku. Z řečeného důvodu zamýšlí Generální ředitelství stavby dálnic zaměstnati pracovní prapor na stavbě dálnice v části úseku, který by byl postaven v režil. Byl by to úsek mezi Bunčem a Kostelany v délce 3,5 km. Výkopová kubatura v této délce trasy činí 302 000 krychlových metrů a kubatura násypu 266 000 krychl.m. Tímto projektem by byl výhodně zaměstnán celý prapor 304 o 3 pracovních rotách se 750 pracovníky po dobu 8 měsíců. Při tom byl podán návrh, aby byla zavedena práce úkolová s 10hod. prac.dobou. Uskutečněním úkolové práce bude dána pracovníkům možnost výdělku , čímž i vzroste mezi pracovníky spokojenost a radost z práce
.“

Zde zveřejněné fotografie jsou konkrétně z úseku Vlčák – Brdo – Bunč. Šel jsem pěšky z Velehradu přes Salaš po „stezce partyzánského oddílu OLGA“ a tato stezka mě „vyplivla“ na Vlčák. Odtud se již pohybujete po červené směrem na Bunč zhruba v trase dálnice. Výkopové a zemní práce i s drobnými betonovými objekty na Vás čekají skoro za každou zatáčkou a i téměř 70 letech od zastavení prací jsou stopy velmi patrné.
Chce se to jenom pozorně dívat kolem cesty. Betonové průchody a pilíře mostu „Zelený“ prostě nepřehlédnete. A pokud zbystříte zrak, najdete stopy po zemních pracích a krásně určíte samotné „dálniční těleso“. Při krokování se šířka ve většině míst shoduje – 44 kroků.
Kdo si přesto nebude jist, může dálniční těleso odpozorovat i díky skladbě stromů. Okolní lesy jsou bohaté na staré duby a buky a ty rozhodně v tělese silnice nenajdete. Tam roste jedině pár křovin a mladší smrky. Musíme si uvědomit, že stromy nezačaly v hotovém tělese silnice růst hned v roce 1943…. Ještě na začátku padesátých let probíhaly udržovací práce na rozestavěných a dokončených úsecích stavby a než se v čerstvě vykopané zemině uchytily nějaké ty nálety, také to netrvalo rok, ale spíše bych tipl na nějaké to desetiletí. Proto tedy v místě tělesa silnice naleznete pouze mladé smrky, pár křovin a nic jiného.
Jde o záležitost, která bohužel není ve většině map zaznamenána a je to škoda. Pokud někdo půjde onou turistickou trasou, tak si ji může zpestřit hledáním trasy a prohlídkou zachovalých stavebních objektů.
Tak tedy šťastnou cestu…..

Dosud patrné těleso dálnice nedaleko rozhledny Brdo.

Betonový průchod pro zvěř nedaleko Brda

Pilíře mostu "Zelený" - takto viditelné z cesty.

Mezi pilíři mostu "Zelený"

Pilíř mostu "Zelený"

Dosud dobře patrné těleso dálnice nedaleko Bunče

Dosud patrné dálniční těleso nedaleko Bunče

Betonový průchod pro zvěř (dosud průchozí) nedaleko Bunče


Zdroje:
Informační cedule v trase
http://expedice.rps.cz/lokality/24798-ceskoslovenska-zemska-dalnice-1939-1950-technicka-zajimavost-.html

 

26.07.2010 14:32:15
anetadvorak

Líbí se Vám tyto stránky?

Nějak nemám názor. (2669 | 25%)
Ještě se zlepšete (2623 | 25%)
Ano ! (2732 | 26%)
Ne ! (2515 | 24%)
Pro zájemce o vojenskou historii
Pár fotografií z místních akcí
Budeme rádi když o nás povíte dalším. Díky moc!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one